Možná jste začali při řízení mhouřit oči. Nápisy v dálce už nejsou tak ostré jako dřív. Večer vás po práci u počítače bolí hlava. Nebo jste si třeba při čtení jídelního lístku všimli, že ho musíte držet čím dál dál od očí.
Zhoršení vidění nemusí přijít ze dne na den. Často se plíží pomalu a nenápadně. Oči se snaží situaci zvládnout, mozek si na méně ostrý obraz postupně zvyká a člověk dlouho žije v přesvědčení, že vidí vlastně docela dobře. Teprve s novými brýlemi někdy zjistí, kolik detailů mu mezitím začalo unikat.
Mezi nejčastější refrakční oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Po čtyřicátém roce života se k nim často přidává také presbyopie neboli vetchozrakost. Nejde přitom o čtyři různé podoby stejného problému. Každá vada ovlivňuje vidění jiným způsobem a může vyžadovat jiné řešení.
Dobrou zprávou je, že refrakční vady lze ve většině případů velmi dobře korigovat pomocí správně zvolených dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček. Základem je ale přesné měření zraku a řešení přizpůsobené tomu, jak skutečně žijete.
V Optice VH v Opavě proto nehledáme pouze číslo, které se objeví na předpisu. Zajímá nás také to, zda řídíte, kolik času trávíte u počítače, jestli potřebujete dobře vidět na zákazníky, do dokumentů, na pracovní plochu nebo třeba na jemnou práci rukama. Brýle by totiž neměly být správné jen podle tabulky. Musí fungovat ve vašem skutečném dni → vyšetření očí Opava.
Co je refrakční oční vada
Abychom viděli ostře, musí světlo projít optickým systémem oka a soustředit se přesně na sítnici. Sítnice se nachází v zadní části oka a můžeme si ji velmi zjednodušeně představit jako citlivou plochu fotoaparátu, na které vzniká obraz. Pokud se světelné paprsky nesoustředí přesně tam, kde mají, obraz je rozmazaný nebo zkreslený. Právě tomu říkáme refrakční neboli dioptrická vada. Příčinou může být délka oka, zakřivení rohovky, optická mohutnost oka nebo kombinace několika faktorů. U presbyopie je hlavním problémem postupná ztráta schopnosti oka přeostřovat na blízké vzdálenosti.
Brýlové čočky dokážou směr světelných paprsků upravit tak, aby se obraz znovu správně soustředil na sítnici. Proto mohou vhodně zvolené brýle přinést tak výraznou změnu – od ostřejšího obrazu až po menší únavu očí a větší jistotu při práci nebo řízení.
Krátkozrakost – když je blízko ostré, ale dálka se rozmazává
Krátkozrakost se odborně nazývá myopie. Člověk s krátkozrakostí zpravidla vidí dobře na kratší vzdálenost, ale vzdálenější předměty vnímá neostře. Typické bývá rozmazané číslo přijíždějícího autobusu, dopravní značka, titulky v televizi, obličej člověka na druhé straně místnosti nebo tabule ve škole. Čím vyšší krátkozrakost je, tím blíže se posouvá vzdálenost, na kterou člověk bez korekce ještě vidí ostře.
Krátkozraký člověk si často pomáhá mhouřením očí. Tím dočasně omezí rozptýlené světelné paprsky a obraz může na chvíli působit ostřeji. Není to však řešení. Časté mhouření, přibližování k obrazovce nebo snaha rozeznat detaily může být signálem, že je čas nechat si zrak změřit.
U myopie bývá oko často delší, než by odpovídalo jeho optické mohutnosti, případně je jeho optický systém příliš silný. Světlo se proto soustředí před sítnicí, nikoliv přímo na ní. Krátkozrakost se běžně koriguje takzvanými minusovými dioptriemi.
JAK SE KRÁTKOZRAKOST MŮŽE PROJEVOVAT
Člověk může mít problém poznávat lidi na ulici, přečíst vzdálené nápisy nebo bezpečně sledovat provoz při řízení. U dětí si rodiče někdy všimnou, že si sedají příliš blízko k televizi, přibližují obličej k sešitu nebo ve škole nevidí na tabuli.
Myopie často vzniká už v dětství nebo během dospívání a její vývoj je vhodné pravidelně sledovat. Roli může hrát dědičnost i prostředí. U dětí je proto důležité neřešit pouze aktuální ostrost vidění, ale také případný postup krátkozrakosti → dětské brýle Opava.
Správné brýle dítěti oči nezkazí ani je neudělají línými. Naopak mu mohou umožnit dobře vidět při výuce, sportu a dalších činnostech, které jsou pro jeho vývoj důležité.
Dalekozrakost – oči mohou dlouho pracovat navíc
Dalekozrakost neboli hyperopie bývá často popisována jako stav, kdy člověk dobře vidí do dálky a špatně na blízko. Ve skutečnosti to může být trochu složitější. Zejména mladší oko dokáže část dalekozrakosti vyrovnávat pomocí akomodace, tedy vlastní schopnosti zaostřovat. Člověk proto může na první pohled vidět dobře na dálku i na blízko. Jeho oči ale při tom musí pracovat více, než by měly.
Výsledkem nemusí být pouze rozmazaný text. Dalekozrakost se může projevovat také únavou očí, tlakem kolem očí, bolestmi hlavy, pálením, zhoršeným soustředěním nebo nepohodlím při delším čtení a práci u počítače.
To je jeden z důvodů, proč se někteří lidé diví, když jim při měření zjistíme plusové dioptrie. Subjektivně totiž nemuseli mít pocit, že vidí vyloženě špatně. Spíše byli po pracovním dni unavení a připisovali to monitoru, stresu nebo nedostatku spánku.
U hyperopie bývá oko často kratší nebo má jeho optický systém menší lomivost. Bez dostatečného zaostření by se světelné paprsky spojily až za sítnicí. Ke korekci se používají plusové dioptrie.
Proč nemusí dalekozrakost znamenat ostrou dálku
Název může být trochu zavádějící. Při menší dalekozrakosti a dostatečné schopnosti akomodace může být dálka skutečně ostrá. U vyšší vady, při únavě nebo s přibývajícím věkem však může být rozmazané vidění nejen na blízko, ale také do dálky. Proto není vhodné posuzovat dalekozrakost jen podle toho, zda člověk přečte poslední řádek na optotypu. Důležité je zjistit, kolik úsilí jeho oči při zaostřování vynakládají a jak se cítí během běžného dne.
U dětí může být určitá míra dalekozrakosti přirozená. Vyšší nebo nevyvážená vada však může vyžadovat odborné sledování, zejména pokud se objevuje šilhání, bolesti hlavy, přivírání jednoho oka nebo potíže při čtení.
Astigmatismus – obraz může být neostrý i deformovaný
Astigmatismus bývá pro mnoho lidí nejhůře představitelnou oční vadou. Není to jednoduše horší vidění do dálky ani slabší vidění na blízko. Obraz může být rozmazaný nebo zkreslený v různých směrech a na více vzdáleností.
Příčinou je zpravidla nerovnoměrné zakřivení rohovky, případně oční čočky. Pro jednoduchou představu se často říká, že pravidelně zakřivená rohovka připomíná část kulatého míče, zatímco u astigmatismu může být její zakřivení v jednom směru odlišné než v druhém. Světlo se proto nesoustředí do jediného přesného bodu. Některé linie mohou působit ostřeji než jiné, písmena se mohou slévat, světla se protahují a jemné detaily postrádají jasné kontury.
Astigmatismus může existovat samostatně, velmi často se ale kombinuje s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Koriguje se cylindrickou složkou brýlové čočky, u které není důležitá pouze hodnota cylindru, ale také přesná osa.
Jak člověk s astigmatismem vidí
Projevy se liší podle velikosti a osy vady. Někdo vnímá jen mírnou neostrost. Jiný může mít pocit, že písmena mají stín, rovné čáry nejsou dokonale čisté nebo světla aut v noci vytvářejí paprsky a protáhlé odlesky. Časté mohou být také bolesti hlavy, únava očí, mhouření nebo problém s delší koncentrací na text. Obtíže se mohou zvýrazňovat za šera, při nočním řízení nebo po dlouhém dni u obrazovky.
Při prvních brýlích s cylindrickou korekcí někdy člověk potřebuje krátký čas na adaptaci. Mozek si zvyká na přesnější obraz, který může být zpočátku vnímán nezvykle. Brýle proto musí být správně změřené, vyrobené, vycentrované a dobře usazené na obličeji. U cylindrických hodnot totiž opravdu záleží na přesnosti.
Presbyopie – když při čtení začnou být ruce krátké
Presbyopie, česky vetchozrakost, není nemoc ani důkaz toho, že jste si oči zničili čtením nebo prací na počítači. Jde o přirozenou změnu schopnosti oka zaostřovat na blízké předměty. Mladá oční čočka je pružná a dokáže měnit svůj tvar podle toho, zda se díváme do dálky, na monitor nebo na drobný text. S věkem postupně ztrácí pružnost a přeostřování na blízko je stále obtížnější.
První projevy se obvykle objevují kolem čtyřicátého až pětačtyřicátého roku, ale přesný okamžik je individuální. Člověk začne oddalovat telefon, potřebuje při čtení více světla, drobný text se mu slévá a po práci na blízko mohou být oči unavené. Neznamená to, že se všem lidem po čtyřicítce náhle zhorší zrak stejným způsobem. Presbyopie se může kombinovat s krátkozrakostí, dalekozrakostí i astigmatismem. Každý proto potřebuje trochu jiné řešení.
Krátkozraký člověk může například po sundání brýlí stále poměrně dobře číst zblízka. To ale neznamená, že se mu presbyopie vyhnula. Pouze se její projevy kombinují s jeho původní krátkozrakostí.
Brýle na čtení, pracovní, nebo multifokální?
Jednoduché brýle na čtení mohou dobře fungovat na jednu konkrétní blízkou vzdálenost. Pokud ale během práce střídáte dokumenty, monitor, kolegy naproti vám a pohled po místnosti, nemusí samotné čtecí brýle stačit.
Řešením mohou být například:
- brýle určené pouze na čtení
- pracovní nebo kancelářské brýle pro blízkou a střední vzdálenost
- multifokální brýle umožňující vidění na více vzdáleností
- multifokální kontaktní čočky
- případně kombinace několika brýlí podle konkrétních činností
Nejlepší varianta není automaticky ta technologicky nejsložitější. Správná je ta, která odpovídá vašemu životu. Jiné brýle potřebuje člověk, který celý den pracuje na notebooku. Jiné řidič, který často kontroluje navigaci. Jiné kadeřnice, účetní, zdravotník, řemeslník nebo někdo, kdo večer hlavně čte.
Mohu mít více očních vad současně?
Ano, a je to velmi běžné. Krátkozrakost nebo dalekozrakost se může kombinovat s astigmatismem. Po určitém věku se k této kombinaci přidá presbyopie. Předpis na brýle proto často obsahuje více údajů než jen známé „plus“ nebo „minus“.
Může zahrnovat:
- sférickou hodnotu pro krátkozrakost nebo dalekozrakost
- cylindrickou hodnotu a osu astigmatismu
- rozdíl potřebný pro vidění na blízko
- odlišné hodnoty pro pravé a levé oko
Dvě osoby se zdánlivě stejnými dioptriemi navíc nemusí vidět ani vnímat brýle stejně. Záleží na spolupráci obou očí, zrakových návycích, věku, typu práce, velikosti obruby, centraci čoček i zvoleném materiálu a konstrukci brýlových skel. Právě proto není dobré vybírat brýle pouze podle čísla ze starého předpisu → vyšetření zraku Opava.
Jak poznat, že je čas na měření zraku
Ne vždy čekejte na chvíli, kdy už téměř nepřečtete dopravní značku. Změna dioptrií se může projevovat mnohem nenápadněji.
Pozornost si zaslouží například:
- časté mhouření očí
- rozmazané vidění do dálky nebo na blízko
- oddalování telefonu či knihy
- bolesti hlavy po čtení nebo práci u počítače
- pálení a únava očí
- horší vidění za šera
- nejistota při nočním řízení
- přibližování k monitoru nebo televizi
- dvojité kontury písmen a světel
- pocit, že jedno oko vidí výrazně lépe než druhé
Pravidelné měření zraku pomáhá zachytit změnu dříve, než začne výrazně omezovat práci, řízení nebo každodenní komfort → optika Opava.
Je ale důležité odlišit běžnou dioptrickou změnu od potíží, které vyžadují lékařské vyšetření. Náhlé zhoršení zraku, výpadek části zorného pole, záblesky, náhlý vznik množství pohybujících se zákalků, dvojité vidění, silná bolest oka nebo zarudnutí nejsou běžným signálem, že potřebujete pouze nové brýle. V takové situaci je potřeba co nejdříve kontaktovat očního lékaře.
Dobré měření zraku není jen přečtení několika písmen
Přesné měření zraku není soutěž o to, kdo přečte nejmenší řádek. Během měření je potřeba porovnávat různé varianty korekce, vyhodnotit vidění každého oka i jejich spolupráci a zjistit, při jakém nastavení člověk vidí nejen ostře, ale také pohodlně. Nejsilnější možná korekce nemusí být automaticky nejlepší. Cílem je vyvážené vidění odpovídající vašim potřebám.
Následuje stejně důležitá část: výběr vhodných brýlových čoček, jejich přesná centrace a správné usazení obruby. I kvalitní skla mohou fungovat špatně, pokud jsou v obrubě umístěna jinak, než odpovídá poloze vašich očí, nebo pokud vám brýle sjíždějí a nesedí stabilně. Zvlášť důležité je to u astigmatismu, vyšších dioptrií, multifokálních a pracovních brýlí → výběr brýlí Opava, dioptrické brýle Opava.
Měření zraku a dioptrické brýle v Opavě
Možná zjistíte, že špatně vidíte do dálky. Možná vidíte ostře, ale oči jsou večer vyčerpané. Nebo jste po čtyřicítce začali oddalovat telefon a přemýšlíte, zda už nastal čas na první brýle na čtení. Ať je váš důvod jakýkoliv, není potřeba vybírat řešení naslepo.
V Optice VH v Opavě se podíváme nejen na samotné dioptrie, ale také na to, kdy, kde a k čemu budete brýle používat. Společně vybereme řešení, které bude odpovídat vašemu zraku, práci, volnému času i osobnímu stylu → měření zraku Opava.
Za měřením zraku a novými dioptrickými brýlemi k nám přijíždějí zákazníci nejen z Opavy, ale také z Ostravy, Krnova, Hlučína, Bruntálu, Vítkova, Nového Jičína, Olomouce a dalšího okolí. Protože správné brýle nemají jen zostřit poslední řádek na tabuli. Mají vám vrátit detaily, jistotu a lehkost, se kterou se díváte na svět.
Optika VH Opava – místo, kde se staráme o váš zrak komplexně
„Dobrý den, v optice u paní Hadamčikové jsem byla velmi spokojena. Paní Hadamčíková je velký profesionál a velmi příjemná. Vše krásně vysvětlila. Kdybych měla 100 očí, jdu k ní klidně každý den. :))))” Lada Kašparová
„Byla jsem zde už několikrát a jsem vždy velmi spokojená. Oceňuji trpělivost, ochotu a profesionální přístup.” Martina Švábová
„Naprosto skvělý přístup, precizní vyšetření očí a měření zraku, pomoc s výběrem obrouček, a neskutečná rychlost dodání brýlí (já je měl za 5 dní)…. opravdu doporučuji, nejlepší optika široko daleko ❤️” Jaroslav Floki Németh
„Ráda bych touto cestou moc poděkovala za naprosto skvělou zkušenost. Personál je velmi ochotný, milý a profesionální. Ocenila jsem zejména odborné poradenství. Přístup byl velmi vstřícný a lidský, cítila jsem se tu velmi příjemně. Určitě se zase vrátím a moc doporučuji.” Ivana Václavíková
… a dalších 80+ podobných hodnocení z našeho Google profilu nebo z Facebooku.
Vaše Vlaďka Hadamčíková, optika Opava
